.svg)
.svg)
.svg){kind=logo}
V posledních letech se rapidně zvyšuje úroveň poskytovaných služeb v oblasti péče o domácí mazlíčky. Velkou novinkou je zkvalitnění péče pro zvířecí pacienty v rekonvalescenci po ortopedických a neurologických operacích ve formě aquaterapie.
Jedná se o plánované cvičení pacientů v teplé vodě na podvodním běhacím pásu pod odborným dohledem.
Co je aquaterapie a pro koho je vhodná
Aquaterapie má ve světě vynikající výsledky v urychlení léčby po operacích páteře a mnoha dalších ortopedických a neurologických zákrocích. Velmi vhodná je pro psy s omezenou pohyblivostí, s onemocněním dysplazií loketních i kyčelních kloubů, s artrózou, atrofií svalstva i s dalšími zdravotními problémy spojenými s bolestivostí kloubů a svalů. Neméně vhodná je pro psí pacienty trpící obezitou, kterým je zpracován individuální kondiční plán. V těchto případech je aquaterapie velmi přínosná, protože nezatěžuje pohybový aparát psa a díky odporu vody a její teplotě pomáhá posilovat kardiovaskulární systém a celkovou fyzickou kondici. Je samozřejmě vhodné prokonzultovat i vhodnou výživu u obézních psů v tréninku, neboť stále dochází ze strany majitelů k různým dietním chybám. To se týká i psích pacientů s onemocněním kloubů a atrofií svalů. Podle přání majitele psího pacienta můžeme doporučit buď klasické doplňky stravy, nebo různé bylinné preparáty.
I zdraví psi mohou aquaterapii využít pro zkvalitnění fyzického tréninku při zvyšování tělesné kondice. Kondiční tréninky jsou vhodné nejen pro zvýšení fyzické kondice, ale i jako prevence proti poškození kloubů při aktivním či profesionálním sportovním využití – zejména při agility nebo u závodních chrtů. Při kondičním tréninku se v rehabilitační vaně využívá rychlé chůze ve vysoko napuštěné vodě v protiproudu, nebo v proudu bublinek pro lepší prokrvení. Aquaterapie lze v některých případech využít i pro nápravu špatného držení těla nebo nesprávného držení končetin. Pomáhá i při zpevnění oslabených partií těla, např. zádové a břišní svaly po porodu a laktaci feny.
Pravidelná chůze v rehabilitační vaně má výborné výsledky i u psích seniorů. V pokročilém věku se v důsledku nastupující artrózy kloubů snižuje ochota k aktivnímu pohybu. To vede nejen ke snížení fyzické kondice a možné ztrátě svalové hmoty, ale i ke zpomalení metabolismu a tím k riziku vzniku obezity. Aktivní a pravidelný pohyb v teplé vodě má u geriatrických psů velký význam. Bez zátěže kloubů dochází k prokrvení a posílení ochablých partií, k lepší cirkulaci mízních tekutin a k celkovému osvěžení fyzického i psychického stavu psího seniora.
Jak probíhá procedura
Na základě vyšetření lékaře je psímu pacientovi sestaven rehabilitační plán s doporučenou četností procedur a intenzitou zátěže. Počet návštěv je u každého psa individuální podle závažnosti onemocnění. Dříve, než dojde k samotné rehabilitaci na podvodním běhacím pásu, je nutné osprchovat končetiny a spodní část těla psa, aby nedocházelo k znečištění vody bahnem či prachem přineseným z venkovního prostředí. V zakalené vodě by nebylo možné posouzení pohybu končetin pacienta, které je důležité pro správné vedení aquaterapie.
Po umytí je pacient připraven na rehabilitaci a je umístěn do rehabilitační vany. Vstup zajišťují výklopné protiskluzové přední dveře, které mají funkci rampy. Je-li pes umístěn ve vaně, může se přikročit k napuštění předem ohřáté vody ze zásobní nádrže. Teplota vody je regulovatelná a podle účelu rehabilitace či rekondice se pohybuje v rozmezí 25 – 35 °C. Čistota vody je zajištěna dvěma filtry a UV germicidní lampou, která ničí případné mikroorganismy ve vodě. Voda není chemicky ošetřena, proto nehrozí vznik podráždění ani citlivé pokožky.
První návštěva je pro psího pacienta náročnější, protože je to pro něj neznámá situace. Z tohoto důvodu probíhá manipulace s pacientem co nejšetrněji a vlídný přístup a stálé odměňování pamlsky nebo hračkou je samozřejmostí v průběhu celé procedury. Pro větší pocit bezpečí psa doporučujeme přítomnost majitele. Po zklidnění a přivyknutí na vodu je pacient připraven na spuštění podvodního pásu. Vždy se začíná na nejnižší rychlosti a ta je následně zvyšována podle toho, s jakým zdravotním problémem pes přišel, jak je velký a jak pohybuje končetinami při pohybu ve vodě. Během procedury je zajištěn stálý odborný dohled, dbáme na maximální bezpečí pacienta.
Vzhledem k pozitivní motivaci se po prvních zkušenostech stává rehabilitace pro psího pacienta příjemným zážitkem a ve většině případů se na další návštěvu těší. Doba trvání samotné procedury je individuální. Nejčastěji se pohybuje mezi 10 – 30 minutami. Každou následující proceduru se přidává zpravidla minut navíc a zapojují se další možnosti zvýšení zátěže při rehabilitaci. 30 minut bývá maximální dobou samotné rehabilitace, poté už se zvyšuje zátěž. Je však třeba počítat s delší dobou z důvodu omytí a následného sušení psa, celkem asi 45 - 60 minut.
Možnosti rehabilitační vany
Pro zkvalitnění rehabilitace a větší rozmanitost zátěže je možno upravit náklon běžícího pásu. Pacient tak může chodit ve vodě při určitém sklonu pásu „do kopce“, aby posílení konkrétní svalové partie bylo efektivnější. Další možností je chůze nebo plavání v protiproudu, který díky odporu vody poskytuje lepší a intenzivnější tvorbu svalové hmoty. Při připojení hadice s tryskou je možné poskytnout psímu pacientovi podvodní masáže. Rehabilitační vana poskytuje i možnost perličkové koupele a to buď spojené s chůzí na podvodním pásu, nebo bez pohybu. Perličková koupel má využití v intenzivním prokrvení oslabeného svalstva a uplatňuje se i v kondičním programu pro pacienty s obezitou.
Aquaterapie je unikátní rehabilitační metoda s výbornými výsledky a s intenzivním zkrácením doby rekonvalescence po operačních zákrocích, snížením bolestivosti a zlepšením zdravotního stavu u artrózních pacientů. Je zásadní součástí v moderní fyzioterapii zvířat a bývá kombinována s dalšími rehabilitačními metodami, jako jsou masáže, plavání, cvičení na gymnastických míčích, balančních pomůckách a zvyšování pohyblivosti pomocí dalších fyzioterapeutických metod.
Informace o dalších rehabilitačních metodách najdete zde.
Autor článku: Bc. Kateřina Plačková © 2009 VETCENTRUM Duchek s.r.o.
