Kastrace kocoura

Důvody kastrace kocourů

Nejčastějším důvodem, proč se majitel rozhodne pro tento zákrok u svého zvířete, bývá snaha zamezit projevům samčího sexuálního chování. V případě kocourů to znamená především omezit toulání, značkování močí spojené s nežádoucím zápachem a rvačky s jinými kocoury.

Vhodný věk ke kastraci

Zákrok lze provést prakticky kdykoli od třetího měsíce věku, doporučujeme však až dobu kolem jednoho roku z důvodu dokončení somatického (tělesného) i psychického vývoje. Zvířata kastrovaná v mladším věku mohou vypadat indiferentně, zachovávají si juvenilní (dětský) vzhled, tzn. nelze rozeznat, jedná–li se o kočku či kocoura dle vnějšího vzhledu. Součástí  nedospělého tělesného stavu, který přetrvá, je pak menší penis a s tím související úzká močová trubice, která je příčinou zvýšeného rizika ucpání močové trubice močovým pískem v pozdějším věku (především v kombinaci s dalšími faktory jako je obezita, málo pohybu). Nutno však poznamenat, že onemocnění dolních močových cest řešíme velmi často i u kocourů kastrovaných ve vhodném věku. Obecně platí pravidlo, že nejvhodnější je kocoura kastrovat, jakmile začne značkovat. Naopak kastrování kocoura v pozdějším věku nemusí mít požadovaný efekt, neboť některé chování se stane zvykem a ani absence hormonů v organismu jej nemusí ovlivnit.

Co je kastrace a jak se provádí

Jedná se o bilaterální odnětí samčích pohlavních orgánů – varlat v celkové anestézii.  Z hlediska chirurgie se nejedná o složitý zákrok. Standardně používáme injekční anestézii, intramuskulární (do svalu) nebo intravenózní (do žíly), která je zdravými zvířaty bez potíží snášena.  Druh narkózy volíme dle požadavků majitele a možností spolupráce s kocourem. Podmínkou k bezpečnému uspání je lačný žaludek, tzn. odebrat kocourkovi jídlo i mléko 12 hod. před zákrokem a nechat pít pouze vodu. Před zákrokem také aplikujeme analgetika a depotní (dlouho působící) antibiotika. V narkóze připravíme šourek holením strojkem či trháním chloupků a desinfikujeme operační pole. Následně nařízneme šourek na dvou místech, nad každým varletem je samostatný řez. Vybavíme obě varlata a každému zvlášť se podváže semenný provazec a vyživující céva vstřebatelným šicím materiálem. Poté se obě varlátka odstřihnou a ligované semenné provazce se nechají vklouznout zpět do operačních ranek. Na závěr aplikujeme do ranek antibiotický zásyp a zákrok je u konce. Kastrační rány se u kocourů nešijí, ponechávají se otevřené, aby ranný sekret mohl volně odtékat a nedocházelo k otokům. Jedná se pouze o miniaturní množství tekutiny. Celý zákrok i s přípravou trvá okolo 15ti minut. Kocourka však vydáváme zpět do péče majitele raději za cca 1-2 hodiny, kdy je již zcela probuzen. Kocour by měl být poté držen v domácím prostředí alespoň 1-2 dny. Na kontroly většinou není nutné docházet.

Komplikace kastrace kocoura

S komplikacemi se vzhledem k množství prováděných kastrací setkáváme jen minimálně. Může však dojít k infekci kastračních ran, sklouznutí podvazů  či nesnášenlivosti na některá z použitých anestetik, léčiv nebo vláken. Pokud budete po kastraci svého kocourka pozorovat otoky nebo krvácení ze šourku, nechutenství nebo jiné projevy nemoci, navštivte neprodleně svého veterináře. Kompletní informace o pooperační péči si můžete přečíst v článku Předoperační a pooperační péče u psů a koček.

Chování kocoura po kastraci

Úpravu samčího chování nelze očekávat po kastraci okamžitě, její efekt se nejdříve ukáže za několik týdnů až měsíců, poté co se metabolizuje zbytkový testosteron v těle zvířete.

Vzhledem ke změně hormonálních poměrů v organismu je třeba dbát na životosprávu zvířete. Tloustnutí kocourka se vyhnete dodržováním stravovacích návyků, ev. krmením granulemi s označením Light, které mají nižší kalorickou hodnotu. V poslední době jsou na trhu i tipy krmiv určené pro kastrovaná zvířata, která zohledňují riziko zvyšování váhy po kastraci i zvýšené riziko tvorby močových kamenů. Mýty o tom, že kastrovaní kocouři přestanou lovit myši nemůžeme potvrdit. Kocouři po kastraci nemění zásadně své zvyklosti, pouze samčí pudové chování je mnohem mírnější.

Autor článku : MVDr. Silvie Ševčíková      © 2006 VETCENTRUM Duchek s.r.o.