.svg)
.svg)
.svg){kind=logo}
Kostní nádory mohou pocházet přímo z kostí nebo se jedná o metastatické nádory mající původ v nádorech měkkých tkání, nejčastěji prostaty, plic, mléčné žlázy, jater a štítné žlázy. Postižena bývají více velká plemena psů ve vyšším věku, přičemž lokalizace nádorů je většinou na dlouhých kostech končetin - na kosti vřetení, pažní, stehenní, holenní. Nádory dělíme na zhoubné a nezhoubné. Mezi zhoubné nádory kostí patří osteosarkom, chondrosarkom, fibrosarkom, hemangiosarkom, liposarkom, periostální osteosarkom, periostální fibrosarkom, lymfosarkom. Mezi benigní řadíme - osteom, osifikující fibrom, multilobulární osteom a chondrom, osteochondrom.
Zhoubné nádory kostí
Osteosarkom - je nejčastějším nádorem. Vyskytuje se u 75% psů a 80% koček s kostními nádory. Jedná se o zhoubný typ nádoru s tendencí k metastázám do měkkých tkání, především do plic. Zatímco psi jsou postiženi nejvíce od 7mi let věku, kočky až ve stáří 10ti let. Řešením zhoubných kostních nádorů je obecně amputace končetiny, případně chemoterapie - cisplatina, doxorubicin. Průměrná doba přežití u psů s osteosarkomem po amputaci končetiny je 4 - 5 měsíců, při současné chemoterapii až jeden rok.
Fibrosarkom - tvoří méně než 5% kostních nádorů u psů. Metastazuje pomalu nebo vůbec a kompletní excize u málo invazivních nádorů může být léčebná.
Chondrosarkom - tvoří 5 - 10% kostních nádorů, metastazuje pomalu a po amputaci má dobrou prognózu.
Hemangiosarkom - tvoří méně než 5 % z diagnostikovaných nádorů kostí. Jedná se často o mnohočetný nádor zasahující i slezinu a srdce. Doba přežití po zjištění diagnózy není často více než 5 měsíců a díky postižení více orgánů je i po amputaci prognóza spíše špatná.
Sarkom synoviálních buněk - z kloubních nádorů je nejčastější sarkom synoviálních buněk. Jedná se o pomalu rostoucí nádor prorůstající do měkkých tkání, který metastazuje do plic, mízních uzlin a kostí. Na kloubu se jeví jako tuhý nebo fluktuující (prohmatný) útvar v kloubu. I po provedení amputace je prognóza nepříznivá.
Projevy
Neoplazie, jak se souhrnně tato onemocnění nazývají, jsou provázeny nechutenstvím, hubnutím, otokem končetiny, bolestivostí při palpaci (prohmatání), atrofií (úbytkem) svalů, kulháním a neurologickými deficity. Při postižení páteře mohou způsobit ochrnutí. Výrazným faktorem provázejícím toto onemocnění je bolest, kterou může způsobovat vlastní nádor, který svým invazivním prorůstáním do kostí způsobuje kompresi (utlačování) měkkých tkání, cév a nervů nebo i patologické fraktury. Dochází zároveň k celkovému oslabení organismu (dekubity - proleženiny, plísňové infekce).
Možnosti léčby
Možnosti léčby jsou omezené v závislosti na lokalizaci, stupni rozvoje růstu nádoru, možných metastázách a celkovém stavu a věku pacienta. V zásadě se nádory kostí řeší dvěma způsoby, chemoteripií nebo amputací postižené části těla. Před zahájením léčby musí být zhodnoceny všechny aspekty, tak aby léčba byla úspěšná.
Protinádorová léčba - chemoterapie je podávána za dozoru lékaře nitrožilně pomocí kapénkové infúze. Tato léčba je doprovázena bolestivými stavy, stavy nevolnosti apod. Její úspěšnost je relativní.
Amputaci je možno provést pouze u některých nádorů především vzhledem k jejich rozsahu a lokalitě.
Příběh našeho pacienta Jonáše s fotografiemi, který popisuje léčbu zhoubného nádoru horní čelisti naleznete zde.
Autor článku : MVDr. Pavla Hyclová © 2006 VETCENTRUM Duchek s.r.o.
